Datum oslavy svátku stromů bylo stanoveno na 20. října, protože v mnoha lokalitách České republiky jde o vhodný termín pro sázení stromů, kdy půda ještě není zmrzlá a stromky tak mohou dobře zakořenit před zimou. Tento svátek má za cíl připomenout význam stromů v ochraně životního prostředí, klimatu a ekosystémů, a zároveň motivovat k jejich ochraně a obnově. A nejen to! Naši předci sázeli stromy a lesy jistě také s hlubším záměrem – každý druh byl pečlivě vybrán, aby nesl skrytý význam. Tím nejen spojili generace, ale zanechali těm budoucím poselství zakořeněné v přírodě, které bude růst a žít s každou další generací.
Lidé odedávna slavili svátky spojené s přírodou, cyklem ročních období a uctíváním přírodních sil. Pohanské kmeny měly posvátné háje, kde se stromy nesměly kácet, protože byly považovány za obydlí duchů nebo božstev. Svátek stromů mohl být příležitostí k návštěvě těchto hájů, kde probíhaly různé rituály a modlitby. Tyto tradice měly hluboký duchovní význam a vyjadřovaly úctu k přírodě jako živé a posvátné síle. Stromy byly pro naše předky symbolem dlouhověkosti, síly a propojení mezi všemi aspekty světa – podzemím, zemí a nebem.
Borovice lesní (Pinus sylvestris)
Borovice se vyskytuje na písčitých a chudších půdách. Má dlouhé kořeny, které jí umožňují přežít i v sušších podmínkách. Byla tradičně považována za „medicinmana“ mezi stromy. Jehličí borovice má kořeněnou vůni s výraznými léčivými účinky. Borovicový les je ideálním místem k načerpání energie a k očištění těla i mysli, protože vzduch v něm obsahuje pouhých 200–300 bakterií na krychlový metr, což je v porovnání s městským prostředím téměř sterilní. Tento čistý vzduch je zásluhou éterických olejů a pryskyřice, která je obsažena právě v jehličí. Borovicový les tedy představuje přírodní oázu pro obnovu těla a uvolnění stresu.
Borovice má vliv na lidskou psychiku – její energie přináší uklidnění nervů a pomáhá rychle dosáhnout vnitřní rovnováhy. Energetické vyzařování podporuje pečlivost a pilnost, což je zvláště prospěšné pro ty roztěkané z nás. Na druhou stranu však dlouhodobé působení borovice může vést k přílišné opatrnosti, a proto je důležité s její energií pracovat vyváženě.
Z borovicové pryskyřice pochází jantar, který je nazýván „sluneční kámen“ nebo také „zlato severu“. Jantar, někdy označovaný jako zkamenělé slzy borovice, je symbolem síly a ochrany, a proto byl po staletí vyhledáván pro své mystické vlastnosti.
Bříza bělokorá (Betula pendula)
Bříza, často nazývaná „dáma českých lesů“, je jedním z nejrozpoznatelnějších stromů díky své bílé kůře a jemným, převislým větvím. Tento strom symbolizuje nové začátky a obnovu, protože je jedním z prvních, které osídlují narušené nebo vypálené půdy.
Bříza má nejen estetickou, ale i praktickou hodnotu. Její míza obsahuje antibakteriální látky a byla tradičně používána jako jarní detoxikační nápoj. V českém folkloru hraje bříza důležitou roli – na jaře se mladé břízky stavějí jako májky, symbol plodnosti a nového života. Březové dřevo má unikátní vlastnosti – hoří i čerstvé, a proto bylo oblíbeným palivem, zejména v časech nouze. Kůra břízy se v minulosti využívala jako materiál pro výrobu papíru a dokonce jako krytina na střechy v severní Evropě.
Tento strom je často považován za prostředníka mezi lidmi a světem duchů a je spojen s ochranou a novým začátkem. Bříza tak v sobě kombinuje praktické využití s hlubokou symbolikou v české přírodě a kultuře.
Buk lesní (Fagus sylvatica)
Buk lesní je majestátní strom, který se vyskytuje v mnoha lesích České republiky a jehož silné, vzpřímené kmeny a široké koruny dodávají krajinnému rázu jedinečný charakter. Buk je charakteristický svou hladkou šedou kůrou a tvoří husté, temné lesy. Bukové dřevo je tvrdé a pevné, což z něj činí oblíbený materiál pro výrobu nábytku a parket. Bukvice, plody buku, byly kdysi používány jako potrava pro dobytek, ale i pro lidi během hladomorů. Jedním z překvapivých faktů je, že staré bukové lesy vytvářejí mikroklima, které podporuje růst specifických druhů hub a živočichů, což z nich činí biologicky velmi cenné ekosystémy.
Energie buku podporuje soustředění a je zvláště prospěšná pro lidi, kteří se věnují intenzivní duševní práci. Pomáhá načerpat dobrou náladu a elán. Buk má pozitivní vliv na normální hladinu krevního tlaku a uvolňuje stres, což ho činí ideálním společníkem pro ty, kteří hledají duševní klid. Pro dominantní jedince může jeho přítomnost přinést harmonii a toleranci vůči ostatním, usnadňuje hledání kompromisů a pomáhá překonávat netoleranci a kritičnost vůči druhým.
Staří Slované věřili, že v místech, kde rostou buky, nemohou lidem ublížit žádná kouzla a čáry. Buk má také silný účinek proti šamanským kouzlům. V antickém Řecku bylo obvyklé přivádět k bukům „jalová“ zvířata a neplodné ženy, což naznačuje jeho velkou sílu a schopnost přinášet plodnost. V lidových pověstech je buk považován za strom moudrosti a jeho dřevo se používalo k výrobě prastarých runových tabulek.
Co se týče bylinářských účinků, plody buku – bukvice, sbírané na podzim, mohou být praženy a konzumovány pro očistu organismu, ovšem pouze v malých dávkách, neboť ve větším množství mohou působit jako silný alkohol. Z bukvic se také získává jedlý olej, který, lisovaný za studena, se vyrovná kvalitě olivového oleje.
Jeřáb obecný (Sorbus aucuparia)
Jeřáb obecný je díky své schopnosti přizpůsobit se i drsnějším podmínkám rozšířený v celé Evropě. Hraje důležitou ekologickou roli v české přírodě. Jeho plody poskytují potravu mnoha druhům ptáků a drobné zvěře, což přispívá k zachování biodiverzity v našich lesích Jeho drobné, jasně červené plody – jeřabiny – jsou nejen krásné na pohled, ale také cenné pro lidské zdraví. Bohaté na vitamíny, zejména vitamín C, jsou jeřabiny známé svým posilujícím účinkem na imunitní systém. Z plodů se vyrábějí marmelády, sirupy i likéry, a v minulosti byly sušené jeřabiny používány k léčbě zažívacích potíží a k očistě krve.
Jeřáb má silný vliv na lidskou psychiku. Jeho energie podporuje sílu vůle a sebevědomí, což pomáhá čelit životním výzvám a překonávat překážky. Pro ty, kteří bojují se závislostmi, může energie jeřábu poskytnout potřebnou sílu k vymanění se z jejich vlivu. Jeřáb je označován jako strom šamanů – kdo s ním pracuje, může snadno navázat kontakt s duchy a duchovním světem. V lidové tradici byl také považován za mocný ochránce, který dokáže chránit před zlými kouzly a negativními silami. Jeho přítomnost přináší štěstí a ochranu, a proto se často vysazoval v blízkosti domovů.
Modřín opadavý (Larix decidua)
Modřín je unikátní jehličnan známý svou schopností shazovat jehličí na zimu, což ho odlišuje od ostatních jehličnanů. Dřevo je ceněné pro svou pevnost, pružnost a krásnou texturu, a proto se často používá ve stavebnictví, při výrobě nábytku a jako venkovní obkladové dřevo a terasy.
Modřín má pozitivní vliv na lidskou psychiku – jeho přítomnost v přírodě a lesích přispívá k pocitu klidu a harmonie. Energie modřínu omlazuje fyzicky i psychicky, zbavuje nedostatku sebedůvěry a přináší dobrou náladu, což ho činí ideálním spojencem pro pesimisty. Modřín pomáhá řešit komplikované životní situace, povzbudí trpělivost a vytrvalost. Jeho vyvážené energie jsou prospěšné i pro děti, kterým pomáhá překonávat pocity „neschopnosti“ ve chvílích, kdy se cítí nejisté, například ve škole.
V rituálech našich předků byl modřín kromě symbolu dlouhověkosti a vytrvalosti spojován s plodností a ochranou; jeho dřevo bylo často používáno k výrobě talismanů a ochranných předmětů. Na našich územích byl modřín také vnímán jako posvátný strom, jehož přítomnost ochraňuje obydlí a přináší štěstí.
Olše lepkavá (Alnus glutinosa)
Olše lepkavá je strom charakteristický pro vlhké oblasti, břehy řek a mokřady. Její tmavě zelené listy a tmavá kůra jí dávají zvláštní, tajemný vzhled. Olše má schopnost růst na podmáčených půdách, kde jiné stromy nemohou přežít, a proto hraje klíčovou roli v ochraně půdy před erozí a stabilizaci břehů.
Energie olše je cenná především pro ty, kdo praktikují jógu a meditaci, tím, že prohlubuje naši schopnost se soustředit a nalézt vnitřní rovnováhu. Její vliv prohlubuje vnitřní vhled a podporuje cestu sebepoznání. Olše je stromem mystiků a mágů, protože posiluje duševní moc a otevírá skryté mystické síly, které jsou v každém člověku. Její přítomnost pomáhá ochraňovat před hádkami a spory, obnovuje ztracenou sílu a napomáhá k pochopení sebe sama. Podporuje harmonii.
V lidové tradici se jí říká „strom mrtvých“, protože kdo se s ní přátelí, může navazovat kontakty se záhrobím. Ti, kdo si z olše vyrobí píšťalku, věří, že mohou přivolat vítr. Olše je také označována jako „strom přicházejícího konce“, což odráží její spojení s tajemstvím smrti a znovuzrození.
Olše lepkavá má rovněž ekologický význam – její kořeny fixují dusík, čímž obohacují půdu, a zlepšují tak podmínky pro růst ostatních rostlin. Tím přispívá k regeneraci přírodních ekosystémů a podporuje biodiverzitu. Olše tedy není jen stromem s duchovními a léčivými vlastnostmi, ale také klíčovým prvkem pro udržení zdravé krajiny.
Smrk ztepilý (Picea abies)
Smrk ztepilý se stal jedním z nejikoničtějších stromů české krajiny. Díky rychlému růstu a kvalitnímu dřevu je hojně vysazován i mimo své přirozené prostředí. Smrkové dřevo je v České republice dlouho spojováno s tradičním stavitelstvím, včetně roubených staveb a hrázděných domů. Smrk má také význam jako rezonanční dřevo pro tvorbu strunných nástrojů, jako jsou housle nebo kytary. Cenné jsou silice získávané z mladých jarních výhonků, které se dají používat na jídlo do salátů, na výrobu sirupů proti kašli a plicním potížím. Plní i důležitou ekologickou roli tím, že poskytuje útočiště a potravu mnoha druhům živočichů, například veverce, která se živí smrkovými šiškami.
Smrk ztepilý je vnímán jako symbol ochrany a stability. Díky své výšce a odolnosti představuje spojení mezi zemí a nebem, čímž ztělesňuje sílu přírody. Smrk byl často vysazován u domů nebo na posvátných místech, kde měl chránit obydlí před zlými duchy a negativními energiemi. V pohanských rituálech smrk symbolizuje trvalost a obnovu, neboť jako stálezelený strom odolává i krutým zimám, což z něj činí symbol věčného života. Smrk tak přináší nejen praktický užitek, ale má i hluboký duchovní význam.
Třešeň ptačí/obecná (Prunus avium)
Třešeň je obdivována pro své nádherné jarní kvetení, kdy bílé či růžové květy jsou symboly krásy a pomíjivosti. Dřevo třešně má krásnou červenohnědou barvu a jemnou texturu, díky čemuž je oblíbené při výrobě luxusního nábytku.
V lidových pověstech je třešeň považována za strom lásky, a proto se pod jejími větvemi často odehrávají romantické schůzky. Její síla tkví v probouzení a harmonizaci sexuálních energií v těle. Především v době květu posiluje sexuální činnost, má vliv na potenci, omlazuje tělo i obličej. Kultivuje ženské sexuální vnímání a ženskou energii. Rozvíjí v ženách ženský princip a zjemňuje jejich povahu. Napomáhá nám odstraňovat sexuální blokády v mysli. Snižuje únavu, mobilizuje odvahu.
